Poslední slanění 2017
          Tento příspěvek začnu trochou historie popisující nejnavštěvovanější akci horolezeckého klubu Stáří Praha.

  Mám zmapováno poslední slanění oddílu od roku 1991, to bylo u Jardy na Libverdě na Francouzských kamenech. Pokračovalo to roky 1992 - Frýdlanské cimbuří, 1993 - Paličník a následně v letech 2008 až 2014. Zde v Albrechticích v Jizerkách u Peťase jsme poprvé byli v roce 1994(Kladívko na Černé studnici) až do roku 2007(Graničník v Polsku) a poslední dva roky(2016 - Muchov a 2017 - Tanvaldský špičák). Díky našim webovým stránkám máme digitální fotodokumentaci akcí od roku 2004(Vyhlídka Čertova studánka nad Smržovkou) a články od roku 2006(Trniště) i když by se ještě něco staršího našlo v albumech fotek z minulého století.

  Letošní předpověď počasí neslibovala víkend ve stylu babího léta, ale naopak spíše typicky podzimní podmínky a to se zcela naplnilo. Je pravdou, že pár zimních podmínek při slanění jsme už také absolvovali (2009 - Tišina, konec listopadu 2010 - Kočičí kameny, 2012 - Hrad u Oldřichovského sedla), ale propršený celý víkend už dlouho nepamatuji. V pátek navečer od 18h přijeli Dan, Dominika a Jakub; Venca, Anička a Vojta; Jana, Peťas a Lenka; Petr, Janka a přítelkyně z Francie; Tom se svými dvěma syny; Kamzík sólo a nakonec Regina, Sylva a Lenka. Zvolení nejbližší skalky letošního slanění bylo klíčové a nakonec volba padla na nedaleký Tanvaldský špičák(831m) i když Peťas nám sliboval cestu vláčkem směr Smržovka. Výškové převýšení přes 300m od říčky Kamenice nám zabralo chůzí po sjezdovce pár hodin, protože sedačková lanovka byla mimo provoz a slaňovalo se z Fanterovy skály(N50°45'6.096", E15°16'52.619"), která byla zpřístupněna po kovovém žebříku už roku 1889. Po 128 letech ideální skalka pro naše klubové slanění s dětmi.

  Výška skály je jen pár metrů, ale nahoře to pěkně foukalo a tak jsme co nejdříve sjeli dolů a spěchali se schovat, občerstvit a trochu oschnout do nedaleké restaurace Špičák. Také jsem s nejmenšími v okolí odlovil pár kešek(Špičák cache, Špičák walking...) a další cestou dolů do sedla(mod.zn.) a kolem kostela sv.Vincence de Paula došli do útůlné hospůdky v pensoinu Sněženka, která byla další naší občerstvovací stanicí. Večer po krátkém individuálním oddychu proběhl v klidném, přátelském prostředí společenské místnosti na chatě.

  V neděli zasáhla Českou republiku bouře Herwart a chatu jsme opouštěli už dopoledne, nejen z toho důvodu že nešel el.proud, ale terén v okolí byl značně podmáčený a výjezd(vytlačení) aut nahoru na asfaltku byl tak akorát. Všude na silnicích do Jablonce n.N. leželo množství polámaných větví, tekly potoky vody a na D10 od Turnova to silně foukalo, některé bilbordy leželi naboku a u Brandýsa n.L. létal vzduchem polystyrén. Po příjezdu do Prahy se z oblak snesl dokonce i sníh. Poslední slanění 2017 skončilo, nás klubových i příznivců Stáří to nic nestálo, protože vše zaplatil předseda z oddílové pokladny a nás čeká ještě v prosinci akce Vánoční setkání klubu a tímto Vás Stáří Praha všechny zve!

                                                                                                                                                        zapsal  Venca