Poslední slanění Stáří Praha  12.-14.10.07
Letošní akce našeho oddílu, možná už u Peťase v Albrechticích poslední, byla zajímavá v tom, že jsme navštívili skalní útvar Graničník (870m) pár set metrů za hranicí v Polsku.

 Účast byla opět vzorová (22lidí a 7aut), předpověd počasí z dílny našeho oddílového meteorologa bezchybná (ráno jinovatka a přes den slunce) a tak došlo i na nějaké to lezení nad plán. Po patnácti letech mezi nás překvapivě zavítala Zdena a úžívala si s náma. V sobotu ráno se vyrazilo vlakem do Kořenova a odtud podél Jizery k hraničnímu přechodu pro pěší k našim severním sousedům, vše pod taktovkou navigátora Peťase a nutno dadat, že letos nikdo nebloudil.

 Příjemným překvapením bylo, že skalní objekt byl perfektně zajištěn borháky a s minikletersteigem pod vrcholem. Ze severní strany (bohužel ve stínu) vedla ukloněná spára (2bh) končící nakulením na hranu (2bh) a dolezem k vrcholovému slanění (poláci používají trochu nezvyklý řetěz s kroužkem). Postupně se do ní statečně narval Piňda, Pexeso i Andrej. V jižní nejvyšší stěně v které probíhalo naše slanění vedla hezká sokolikovitá spára, kterou nakonec stylem OS dal Andrej s tím, že to bylo jen za UIAA 6-.

 Tak jsme skoro všichni (nechci jmenovat!) seslanili a po skupinkách přes Jizerku a kolem Souše dorazili už za tmy do Horního Polubnýho s tím, že to bylo tak za 20km, ale malí děti na rozdíl od dospělích, furt ještě ve vlaku zlobily. Všichni to přežili, jen Waloun si cestou obnovil své zranění kolene a dojel na chatu stopem. Večer jsme decentně oslavili kulaté narozeniny Honzy Mrkvičky a v neděli dopoledne se rozloučili a rozprchli se.

 Někdo na rozhlednu k Smržovce, někdo domů vyprat a pár jedinců využilo pěkné počasí a něco vylezlo na písku u Bezděčína. Co říci na závěr akce - ať se za rok zase všichni ve zdraví sejdem!

                                                                                                                                                   Venca