Zimní akce Babí Hora aneb přepadové komando v Polských Beskydech 1-3.2.2019
Akce na Babí horu(Babia Góra), které má přezdívku ledová královna Beskyd na pomezí Slovenska a Polska se připravovala už na posledním slanění klubu v Albrechticích v Jizerských horách u Peťase. Poláci mají pro nejvyšší kótu Babí Góry pojmenování Diabłak podle mýtů o sabatech čarodějnic, ale také dost možná podle „ďábelského“ počasí, které zde panuje po většinu roku. Dobrá výzva! Já osobně už na zimní akci v horách nebyl několik let a jestli mne moje databáze neklame, tak v únoru jsem byl naposled před 15lety v Totes Gebirge na skialpech. Akce to byla v 7lidech, ale díky dlouhému nástupu, naší nejednotnosti a nepřízni počasí jsme žádného významného vrcholu nedosáhli.
Letošním cílem byl hraniční hřeben s vrcholy Babích hor a postupovou základnou, naším basecampem byla zvolena chata Markowa Szcawiny(Schronisko PTTK) v nadmořské výšce 1210m na severní straně v národním parku Babiogorským. Je zde i „goprówka“ (stanice polské horské záchranné služby - GOPR), takže pomoc tady byla nablízku. Vyrazili jsme 3auty v osazenstvu Petr s Jankou a dcerami Terezou a Markétou, Tomáš se ženou a syny Tobiášem a Tadeášem, Venca s Aničkou a vnukem Vojtou. Já jsem vyjížděl z Prahy hodně brzy ráno, ale nakonec se pověstná "průjezdnost" D1 nenaplnila a tak jsme se už před 8hodinou srazili s Petrem na snídani na odpočívadle Rohlenka za Brnem. Po D48 na hraniční přejezd Český a Polský Těšín a po příjemných polských dálnicích S52 a u Bielsko-Biale po S1 jsme dojeli do města Zywiec, kde se tankovalo(trocha levněji než u nás), vyměnilo pár polských zlotých(1PLN=6,14Kč) a něco pojedlo a popilo v příjemné pizzerii. Další úsek přibližně 50km už vedl silnicemi nižšího řádu a stále stoupal až do obce Zawoja na místní parkoviště(720m), kde už bylo v okolí sněhu dost. Následovalo balení bagáže a příprava na pochod po zelené značce k chatě asi 3km stále vzhůru. Bylo to náročné a batoh se docela pronesl. Tam už nás přivítal Tomáš s rodinou, který to měl z Ostravy blíže.
Ubytování na nové chatě(dvě 4místná studia) a stravování(solidní sortiment a platba kartou) mne příjemně překvapilo, protože z infa na internetu to tak nevypadalo. Večer se něco vypilo, ale jen decentně, protože jsme měli druhý den velké plány a šetřili se. Ráno proběhlo malé testování našich vypůjčených sněžnic a při odchodu i nepříjemné dohadování s obsluhou chaty, kde budeme spát, protože údajně nebylo objednáno. Krátký příkrý výlez do sedla Broňa(1400m) po červené proběhl klidně, ale nahoře už to hodně foukalo a viditelnost tak od tyče k tyči a proto byla zvolena cesta na Malou Babí horu(1517m).
Překvapilo, že jsme byli rychlejší než náš zimní koeficient(3x) časů pochodu a za 40minut jsme v neskutečné větrné smršti absolvovali závěrečné vrcholové foto. Na vrcholku jsme zvažovali cestu dále hřebenem, ale nakonec kvůli nepříznivému počasí jsme všichni volili cestu zpět do sedla a návrat na chatu. Pod hřebenem byl docela provoz a někteří odvážní jedinci to jeli šusem po prdeli dolů. Tomáš s rodinou vyrazil z chaty před námi a zkoušel Velkou Babí horu(1725m), ale asi na úrovni naší Sněžky to obrátili zpět. Druhý den brzy ráno pokus sám opakoval a za pěkného počasí vrchol Babí hory dal. Nám bylo nabídnuto neadekvátní náhradní ubytování a tak jsme zatroubili k ústupu. Tomáš zůstával na chatě další noc. My jsme zaplatili za pobyt, zabalili se, rozloučili se a v 16h vyrazili dolů.
podařilo se pořídit i krátký dokument o akci
Při sestupu k autu už nastala tma a tak odlov místní keše Skansen w Zawoi, kterou jsem si naplánoval byl dost tvrdý, ale nakonec jsme to v záplavě sněhu s Terezkou a Vojtou u rozvodněného potoka s čelovkami dali. Zpáteční cesta(520km) až na malé uhnutí ze správného směru v Příboru na Mošnov, které bylo dáno stavem našich hlavních silnic a jejím značením, proběhla v suchu a v pohodě. Krátce po půlnoci jsme dorazili do Prahy a dopoledne při probuzení bylo za okny na chodníku 20cm nového sněhu!
zaznamenal Venca 
Náhledy fotografií ze složky Babí hora 2019
