Dnešní první letošní návštěva naší oddílové skalky Pikovické jehly byla v mnoha směrech jiná, taková trochu komornější. Nepočítal jsem s účastí jako v roce 2019, kdy tady proběhla parádní klubová akce, ale sám jsem tady prvního ledna byl poprvé. Počasí bylo snad ještě teplejší než vloni, typicky jarní a tak se dalo lézt jen tak nalehko. Jak velká změna oproti 17.prosinci, kdy jsem tady hostil při geoakci CCE Pikovická jehla 2022 pár odvážných keškařů. Všude ležela sněhová pokrývka, na Sázavě byl led a teplota byla na nule. Typicky zimní akce a to se tady ještě objevili horolezci NHO Jumar s Martinem Ottou, který zhotovil na vrcholu pamětní desku k úmrtí parťáka Luboše "Bosch" Bečáka z osmitisícovky Čo Oju v roce 1996.

    Přístupová cesta V.strží je v dezolátním stavu od doby přestavby železniční tratě, kdy bylo štěrkové kolejové lože nekompromisně vysypáno dolů k navigaci. Bývalé schody, které jsme zde zbudovali v roce 2014 neměly dlouhého trvání a budu přemýšlet o jejich náhradě něčím podobným co už slouží k výstupu navigací (zajištěná cesta).

    Výjezd z Prahy se trochu opozdil a tak ambice letošního Hore Zdar 2023 brzy padla. No nic, není důležité zvítězit, ale hlavní je se zúčastnit a to se povedlo! Parkoviště u fotbalového hřiště v Pikovicích bylo docela solidně zaplněno a čekalo mě zaplacení 50Kč parkovného. Také na Sázavě panoval čilý ruch vodáků, kteří využili jarního počasí k plavbě a bylo jich zde hafo.

    Přístup na vrchol lehkou normálkou jsem absolvoval odjištěným (friend) sólem. Sám jsem zvědavý kolikrát to ještě zvládnu?  Zatím to jde, ale největší překvapení mě čekalo na samotném vrcholu a hned jsem si ho nevšiml, ale až po listováním knížkou, kdy jsem narazil na zápis s výměnou vrcholového kříže. Ani nevím komu mám poděkovat! Pexeso, ten tvůj kříž uschovej, bude to bytelná náhrada, až to dřevo po čase zase odejde.

    Ve vrcholovce mám kolem poledního až třetí letošní zápis a to značí solidní návštěvnost naší oddílové skalky. Při mém výstupu jsem zde byl zcela osamocen, jen kolem projel párkrát posázavský pacifik a tak byl čas vzpomenout i na kamaráda Jogína.

    První letošní slanění proběhlo nadvakrát poprvé Normálkou (abych zrušil své jištění) a poté spodní částí údolky a pak už jen následovala novoroční rafejtle (divoká římanka) nad navigací, kterou jsme možná trochu narušili klidnou atmosféru chatařům kolem Sázavy.

   Poté došlo ještě k návštěvě místní keše - Podél Sázavy, ale místo bylo bohužel vymudleno, takže nula bodou a žádný suvenýr. Dnešní fotodokumentace akce proběhla většinou formou osobních selfie mobilem z kterých nejsem vůbec nadšen, ale jiná možnost nebyla a následující bude fakt už poslední.

    Na úplný závěr přidávám příznivou zprávou pro nás od Boryše (Karel B.), že novoroční setkání na Holém vrchu pokračuje v tradici a tak jste na sobotu 7.1.2023 všichni zváni na Alšovu vyhlídku.

                                                                                                                                    účastník akce Venca