Gr.Priel Stella-Sudgrat  20-22.8.2008

   Bylo nás šest, odjezd naplánován na 15.srpna, leč předpověď našeho klubového meteorologa nás vede k odložení akce.

nebe nad Spitzmauerem

 Neotálíme a volíme nejbližší náhradní termín – 20.8.. Díky jedněmstávkujícím zádům nás zbývá pět, autorita meteorologova však vede další dva na poslední chvíli k nečekanému ústupu a zůstáváme jen tři. S odpadlíky odpadá i doprava, improvizujeme a na výlet bereme a zcela zaplňujeme mé statečné pidiauto. V 11 hodin ho opouštíme na parkovišti v Hinterstoderu, směr nahoru. Decentně zlehčujeme autoritu meteorologovu, leč po hodině začíná mžít. Měl pravdu... Zastávka u vodopádu, tichá vzpomínka na obuv jednoho z nás. Trochu prší, je jak v tropech, stále pokračujeme nahoru. Po dvou a půl hodinách toho mám právě tak akorát dost – a chata! Trochu se vyždímeme a jdem na polívku a pivo. Zasloužené.

    P + P

 Po siestě studium map a průvodců, do večera průzkum v terénu (do kopce), vše s cílem najít nástup na Stelu. Teoretická příprava nese ovoce, druhý den vyrážíme na Gross Priel nalezenou cestou.

   Eva

 Počasí máme uživatelsky velmi příjemné, z pohledu fotografa rychle se pohybující polojasno. Kvaltujem, průvodce počítá čas pro dva, my jsme tři, musíme udolat snad 13 délek...občas stihnu nějakou fotku. Poslední věž, poslední sedlo (ta jsou jak kamenolomy).

překvapení na vrcholu

 Měníme lezečky za pohorky, napojujeme se na Klettersteig. Na vrcholu Gross Prielu padlý kříž - vyfotit, dohonit kluky. Sjezd zbytku sněhového pole po pohorkách, dolů, dolů, najíst, napít, spát. V cimře nahlas chrápe asi 10 chlapů. Ráno pohádkové, volíme oddychový (stále do kopce :-))) program, užívám si výhledy a sluníčko. A pak domů. Ještě, že mi tam zbyl Klettersteig na Spitzmauer a na Gross Priel a můžu se vrátit.... 

                                                                                                                                                  Eva