28-30.9.07 Tennengebirge - Janka, Sukíno a já

 Takže je pátek večer a my vyrazili směr Šumava, odložit děcka a babičku, abychom si užili klidný víkend v Alpách. Sukíno  tentokrát  nespustil žádnou záchranou akci a tak vyrážíme včas. Bohužel kolony  na dálnici nás přinutí spát na Šumavě.

Ráno pokračujeme dál. Naše klubová rosnička se nemýlila, až do Salzburgu prší, pak se stal zázrak a trhá se to. Vystupujeme na chatu Werfener Hütte, kde nám chatařka zatopí a my se za 5,50 ubytujeme.

Ráno je vymydlená obloha, naproti na obzoru vystupují ledovce a masív Grosglockneru. Vyrážíme na JZ hřeben Heifeleru  s úseky za 4-. Bohužel tenhle kopec nejsme schopni najít a tak po kletru lezeme na Kleine Fieberhorn, co je vedle nás. Pak se vrátíme na chatu, dáme polévku a kolem 11 hod. šlapeme k nástupu do Jižní Rampy Hochthornu 2363m, za 3+.

Cesta dole vede většinou suťovým žlebem s krátkými lezeckými úseky, nahoře lezení přibývá. Občas nějaké jištění, štanduje se většinou za šutr apod. V jednom úseku schytá Sukíno do kyčle oblázek velikosti dámské kabelky. Pomalu, hodně pomalu se štracháme nahoru.

 Částečně to způsobilo naše lezení ve třech, pak taky jedno zaprásknutí do nějaké pětky a to že Janka (a vlastně všichni) musíme mít cigáro (někdy dvě) na každém štandu, rychlosti taky nepřidá. Před sedmou máme vrchol. Akorát že stihneme obdivovat západ slunce. Nasazujeme lampy a kletrem v JZ hřebeni se spouštíme dolů.

Chata je plná, dáváme pár piv, dva frťany a přes spodní chatu, kde nám Rakušáci kupují dalšího panáka sestupujeme až k autu. Tam otevřeme šampáňo a zalomíme to. Pak už nás čeká jen cesta domů a tam zjištění že jsem na chatě nechal sedák navěšenej cajkama asi za 5 litrů.

                                                                                                                                                             Petr