květen 2003 - Suché skály (Kamzík, Andrej, Venca)
První letošní výjezd na písek Českého ráje pro nás nezačíná zrovna ideálně, protože drobně prší a z lezení na písku nic nebude. Bohouš telefonuje, že to vzdává, ale mi přesto vyrážíme v sobotu ráno na víkend ve třech z Letňan Andrejovým kombikem směrem Turnov. Všude je mokro a proto zajíždíme do Příhraz a jdem se podívat aspoň na příhrazskou Kobylu, kterou už má Andrej oproti nám vícekrát vylezenou a dále procházkou na Drábské světničky. Naposled jsem na Drábkách lezl s Honzou Mrkvičkou a Petrem Garbiérem před deseti lety a stálo to za to. Navštěvujeme vyhlídku na Drábském masivu, který byl pro horolezce uzavřen a kde jsou nově vybudovány schody a lávky. Odpoledne přestává pršet a zdá se, že budeme na Suškách, kde se leze celoročně a i za deště, něco málo vylézt. Parkujeme mimo silnici na louce mezi polem a lesem a nejsme zde sami. Na rozlezení dáváme na Sokolí stěně Sokolí stezku za IV, kterou jsem zde lezl naposled před rokem devadesát a už ani nevím kudy. Další cesty už vyvádí Andrej a dnes je to Břízková VII. Popojíždíme navečer autem kousíček do Besedic, kde navštěvujeme trampskou hospodu a jelikož se citelně ochlazuje tak studené pivo prokládáme vařícím grogem. Večer tam hraje parta trampů na kytaru, v místnosti hoří oheň a mi spřádáme plány co zítra a kde ulehnout k spánku. Bivakujeme na louce nahoře pod jižními stěnami, noc je jasná a studená, ale neděle nás vítá příjemným sluníčkem. Na louku přijíždí další auta lezců z celých
Čech a po snídani i mi vyrážíme ke skalám na Hlavní věž k Samotáři. Už je zde plno a proto začínáme na Bundalce za VI. Andrejovi to leze a tak zvyšujeme obtížnost a dává pro mně novou cestu Železnobrodskou za VII. Pěkné a relativně dobře odjištěné lezení přes pár smyček, skobu a dva kruhy. Další cesta je opět o něco těžší a to kombinace Dědkova závěť za VII a Frýdštejnská za VIIb. Nástup je variantou Dědkovy závěti ke kruhu zprava, vzhůru do kouta Frýdštejnské a za hranu vpravo. Už je to více silovější a nahoře nepříjemně osolené lezení přes tři kruhy, tak na hranici mé současné výkonnosti. Je to pro mne další nová cesta na Suškách a v solidní klasifikaci. Dnešní den je úplně jiný než včera a do jižních stěn pere neúprosně slunce a bere nám poslední síly k lezení. Končíme v nejlepším a balíme. Po příchodu k autu nás čeká za stěrači korespondence od lesní stráže, která nás upozorňuje, že zde je parkování zakázáno. Dole na Malé Skále u Broučků dáváme povinné postupové jedno pivo a vyrážíme domů.
Letošní seznámení s pískem na Suškách nasadilo laťku lezení dost vysoko. I když jsem si vyvedl pouze jednu lehkou cestu v sobotu, tak ty další v neděli byly hodnotný a bude obtížné je příště vyvézt.
Venca
