Poslední slanění klubu viděno očima jednoho místopředsedy.
Letošní poslední slanění horolezeckého oddílu H.K.Stáří Praha bylo svým způsobem trochu jiné něž ty předcházející. Holt přírodě ještě neumíme poručit a i odborníci z CHMU tu předpověď pár týdnů předem viděli úplně jinak. Ne, že by jsme za těch skoro dvacet let co jezdíme na Jizerky neviděli padat snížek, ale letos to bylo podle vyjádření starosty Jablonce n.N. skoro kalamitní.

Ve sdělovacích prostředcích informovali o poražených stromech na vozovkách, neprůjezdných železničních tratích, výpadcích el.proudu a dramatičnosti situace na severu Čech, ale páteční příjezd po silnici III.třídy přes Oldřichovské sedlo byl malebný zážitek jako z pohádky s dobrým koncem na vypluženém parkovišti u Obřího sudu na Libverdě. Trochu náročnější bylo vytáhnout naše bagáže a hlavně kočár s tříměsíčním Šimonem ten kousek na chatu, protože cesta byla díky sněhu a popadaným stromům neprůjezdná.

Pak už to probíhalo standartním způsobem, vše volně(RP), kdy několik skalních jedinců přežilo až do rána i když Waloun to odnesl úrazem hlavy a návštěvou nemocničního zařízení. V sobotu jsme prošlapávali zasněženou cestou vzhůru na Hubertku, kde to děti otočili a zbytek šel hledat nějakou skálu na slanění poblíž Tišiny. Vše bylo pod sněhem(50cm nového), v lese padaly stromy a tak se našla akorát geocache(GC18VC5) Danem v jeskyňce u cesty, připilo se na dobytí kóty 873m a zatroubilo se k návratu do základního tábora.

Přes restaurační zařízení s motivujícím názvem "Vzlet" jsme doletěli(13km) do našeho basecampu, kde nás čekalo od obsluhy kuchyně bohovské menu. Večer písní a tanců při kytaře se opakoval v hlavních rolích s Walounem, Křižákem a Bohoušem. Stáčí jen jedna necenzurovaná fotka, která řekne vše o kulturní úrovni umělců a kdo tam nebyl, může jen litovat!

Byla to prostě prdel, kterou v televizi neuvidíš! V neděli se to už rozprchlo, ale sportovněji založené jádro klubu zavítalo na umělou stěnu do Hejnic, kde proběhlo ono poslední slanění a kde lezecky nejvíce vynikal na stropních trámech tělocvičny Andrej.

Pak se jelo zpět na oběd na Libverdu, zabalit, poklidit po sobě a po rozlučce s hlavním organizátorem Jardou už jsme zase spěchali domů do všedních dnů života.

P.S já jsem zaregistroval 22účastníků (Jarda, Peťas a dcery Simča, Lenča, Mrkva, Dáša, Andrej, Sylva, Křižák, Waloun, Bohouš, Eva, Pinda s Kačkou, Venca, Kamzík, Dan, Pexeso, Štika, Jana s Luckou a Šimon) v 6 autech, což bylo o něco méně než vloni, ale stále drtivá většina Stáří Praha. Zde jsou další fotky z oddílové akce.

                                                                                                                                                     zapsal Venca