Jdi na obsah Jdi na menu

Černolice 2009

   Začnu možná trochu nepatřičně od věci k našemu lezení s Danem na křemencových Čertových skalách u Černolic, které jsou navštěvovány lezci už od roku 1905 a já zde mám první lezecký kontakt už v roce 1973 a Dan to zde nově objevuje.

Obrazek

Nemám moc rád škatulkování, ale v dnešní době, kdy je specializace a zařazení něco co určuje dnešní uspěchanou dobu a dokonce jsou slyšet názory, že to je to, co civilizaci zahubí a tak moje osobní obrana před horolezeckou degenerací je univerzálnost a rozmanitost. A věřte zkušenému horolezci, který zažil a vychoval už několik horolezeckých generací a stále ho to baví a nemíní hned tak rychle skončit. Doposud jsem se sám zařazoval mezi lezeckou frakci obecně, či frakci "117"(proměnnou věkem Mrkvi a Venci), ale náš předseda nás nově zařadil do pražské skupiny (odnože).

Obrazek

Samozřejmě má na to ze svého titulu nezpochybnitelné právo a taky je mi jasno kam svojí připomínkou na pískaře mířil. Pravda je taková, že "Náchodská odnož" leze hodně vysoko (míněno ne v nadmořské výšce, ale ve stupnici obtížnosti), ale své zážitky si nechává pro sebe. Škoda pro všechny! Z jiného pohledu na naši lezeckou komunitu, lze tvrdit, že v našem společenství máme více lezců než spisovatelů a to je lepší než opačný extrém. Viděno mnou komplexně, tak z naší členské základny klubu, převládá počet tzv: aspirantů na cenu za pasivitu čili jen přispěvovatelů do naší klubové pokladny a to už není uspokojivé. Dosti úvah tohoto směru, je to realita a lze jen litovat, že se nepovedlo posílení našeho klubu novými dívčími tvářemi s lezeckými ambicemi.

Obrazek

S Danem razíme společnou  filosofii, že trénink na umělé stěně v rámci našich setkání Stáří je potřebný doplněk, ale více zkušeností a zážitků se získá jen a jen lezením venku na skalách. Mne osobně stereotyp nacvičování jednotlivých cest zdá se nudný a jednotvárný a proto je-li jen malá možnost, tak utíkám za lezením do přírody a to byl i případ našeho společného odpoledního lezení v Černolicích. Ani magické datum 9.9.2009 nás neodradilo a vyrážíme přes přeplněnou Prahu směr Brdy! Od mé poslední návštěvy (roku 2005 s Pexesem) se toho moc zde lezecky nezměnilo a povrch skal je stejně hodně oklouzaný, tak jako dříve, ale těch bílých fleků v cestách je zde více než by odpovídalo tamní obtížnosti. Jó, mago je populární a já si ho zapomněl doma!

Obrazek

Začínali jsme na Střední věži údolním Jižním rysem, oblíbenými Plotnami, Panikářem poté na Severovýchodní věži cestou Černý důl a končili v náhorce Střední věže Žábou, Šikmou spárou, Kočanovou a Sestupovkou. Více jsme toho nestihli, ale i přesto to bylo příjemné provoněné lezecké odpoledne všední středy.

                                                                                                                                                      zapsal VencaObrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Černolice 2009

Komentáře

Přehled komentářů

andrej - Lezení v týdnu na skalách?

To jsem praktikoval hodně krát. Ve tři-čtyři Roviště, Srbsko, na jeden den Jura. Dříve když nebyli stěny trénink na Panťáku. Ale to jsou vzpomínky. V neděli jsem byl v přírodě. Divoká Šárka a opera (divadlo v přírodě), mezi stromy. Přežil jsem to, ale už asi půjdu climbat. aŠ.

Jarda - PASIVITA I.

Když se budu, Venco, dívat z tvého úhlu pohledu, tak máš pravdu. Ale je to jen utopie, protože když zavzpomínáš na období tvého předsednictví, tak se tě zeptám: „Bylo to jiné?“ Myslím si, že asi ne. V každém takovém spolku jsou lidé, kteří táhnou, vymýšlejí, organizují a mám na to důkaz. Když zavzpomínám ještě do dob Mládí, tak aktivita tohoto oddílu a potom klubu Stáří se odvíjela podle toho, jak jsem byl schopen vyburcovat členy. Dělal jsem toho „tahouna“, dokud to šlo. S tím, jak jsem již nestačil být tím „tahounem“, začala aktivita klubu slábnout a hrozilo, že klub byl na pokraji rozpadu. Po určitém mezidobí, kdy se spíše klub držel nad vodou, jsi převzal vedení klubu ty. Člověk, který měl zájem, aby klub opět žil. Ať si to připustíš nebo ne, tím pomyslným „tahounem“ jsi se stal ty s úzkou skupinkou jednotlivců kolem sebe. Takže, vždy budou „tahouni“ a ti, kteří budou uprostřed a ti, kteří se budou vézt.

Venca - Pasivita

Dobrá, pokusím se své úvahy obhájit. Ty jsi došel dokonce ke konkrétnímu percentuálnímu vyjádření, takže máš jasno co to je pasivita/aktivita. A v tom vidím náš rozdíl pohledů na tuto věc, jsem více kritickej. Ty co máš vyjmenovány v "aktivistech" podle mne nemohou všichni splňovat tuto kategorii. Já bych je ještě rozdělil na ty co táhnou a ty co se vezou. Ty co se vezou, bych dal do kategorie "něco mezi", tj. nic neorganizují a jednou do roka je někdo přemluví na lezeckou akci a to není aktivita. Dále bych nedával do stejné roviny aktivity horolezecké,cyklistické,speleologické... Křižákovci, s prominutím konkretizuji, jsou podle mne typičtí pasivisti a juniora osobně vidělo (nejen na skalách) jen málo lidí z klubu. "Omluvené a nemocné" bych já vůbec nezahrnovat do této statistiky. A teď, když si vezmeš seznam členů a porovnáš, tak ti vyjde něco trochu jiného.

Předseda - Aktivita

Nevím, Venco, jak jsi došel k úvahám, že v našem klubu převládá pasivita. Budu konkrétní. K ruce jsem si vzal seznam členů a stav se má následující: KAMZÍK a ANDREJ jsou ve stavu nemocných. Aktuální lezci VENCA, DAN, MRKVA, PEXESO, za Věru KLÁRKA, ŠTIKA. JANA je po porodu, ale již zkouší lézt. Cyklistika – PINĎA, PEXESO, zabezpečovací štáb EVA.O víkendu jedou závod na severu východních Čech. MILLI – dlouhodobě omluvena, aktivní činnost obnoví začátkem listopadu. Vzdělání je důležitější. PEŤAS a WALOUN mají většinou své aktivity zaměřené do podzemí. KŘIŽÁK – ten se účastní posledního slanění, mladý KŘIŽÁK je stále asi v zahraničí. Ostatní členové se sporadicky objeví na klubovém setkání. Venco, když spočítáš vyjmenované, tak se dostaneš k číslu kolem 65 % v poměru k všem členům klubu, a to si myslím, že je dobrá aktivita.

PAVEL - VŠUDE JE HEZKY

Venco mám stejný názor ,venku je venku .Je to nabitý energií.My se zkoušíme každou volnou chvilku utrhnout a utíkat do skal .Jana už opět leze a Šimon se snad pomalu připravuje .Poslal jsem nějaký materiál Jardovi ,tak se trošku podělíme taky s písku .NA FOTKÁCH TO TAK NEVYZNÍ ,ALE JE TO NÁDHERA NĚCO VĚTŠÍHO PŘELÉZT .Tak někdy snad na skále ahoj My

Venca - Vzkaz pro Milli

Nechceš si oddychnout od učení, mučení a vyrazit někdy s námi na lezení na skály v okolí Prahy.