Letošní country bike maraton máme za sebou. Z našeho klubu se účastnili: Pavel „Pinďa“ Bábovka, Pavel „Pexeso“ Vršecký a Milada „Milli“ Šandová, která jela poprvé. Dalšími účastníky této sportovní události byla Eva N. a přítel Milli, kteří morálně podpořili naše účastníky před startem, a zejména se o ně starali po skončení závodu, když toho měl každý „plné zuby“. Pinďa a Pexeso byli zaregistrovaní pod hlavičkou našeho klubu, jen Milli jela sólo (ty se stydíš za příslušnost k našemu klubu????). Všichni tři se přihlásili do královské disciplíny a to na okruh 100 km.

     První dotaz jaké budou mít podmínky, byl vysloven Pexesem na poslední klubové schůzce 26.5. Moje odpověď zněla, že povětrnostní situace je velmi složitá, ale co se již nyní předpokládat, že letošní ročník Krále Šumavy proběhne za „krutých“ podmínek – voda, bahno, nízké teploty a žádné sluníčko. S Pexesem jsme se dohodli, že první upřesňující předpověď mu předám v pátek odpoledne, den před závodem. Pexeso mi telefonuje kolem 16 hod, když zrovna sedím u počítače a vyhodnocuji jednotlivé modely atmosféry a skutečný vývoj počasí. Moje odpověď zní: „Nyní ti předpověď ještě nedám, nemám ji dostatečně připravenou.“ Na dalším telefonátu jsme se domluvili po příjezdu do Klatov. Večer telefonuji, tak jak zněla dohoda. Pexeso si stěžuje, že v místě startu pěkně prší a že je tam „hnusně“. Odpovídám: „Nezoufej, ráno bude líp.“ Moje předpověď zněla: „Zataženo, přeháňky, teploty maximálně 8 až 10°C a mnoho vody, která zůstane po nočních deštích.“ Další telefonát byl směrován do období před startem. Popřeji všem pěkné noci a jdeme spát.  

     I když nejdu do práce, ráno si přivstanu a vyhodnocuji za pomoci internetových podkladů nejaktuálnější stav a vývoj počasí. Po provedeném rozboru telefonuji Pinďovi. Ten mi ihned v úvodu sdělí, co dělám, že vloni jsem rozháněl mraky a bylo i Sluníčko a letos nic. Tak jsem mu odpověděl, že jsem nějak při tom všem pracovní shonu zapomněl na sv.Petra, který je již také pěkně zkorumpovaný, a neposlal jsem mu patřičné všimné. Budiž. Zpráva pro Pinďu a ostatní zněla: „Bude zataženo, ale srážky očekávejte jen v oblasti mezi 40 až 60 km, tedy směrem na Javornou, jinak až do odpoledne žádné neočekávám. První výraznější déšť bude někde po 16 hod.“ Dále jsem Pinďu upozornil na to, že hladiny v brodech, podle aktuálního stavu průtoků a výšek vodních hladin, budou cca o 10 až 20 cm vyšší než je normální průměrný stav. A nakonec jsem potvrdil, že v noci napadlo na některých úsecích tratě hodně vody, která jen tak rychle nesteče a proto lze očekávat výrazně bahnitý terén a teploty jen do 11°C. S tímto konstatováním jsem se s Pinďou rozloučil s tím, že další kontakt bude přes Evu, která bude fungovat jako přímý zpravodaj z dění. Na úplný závěr tohoto rozhovoru přeji Pinďovi a všem mnoho fyzických a hlavně morálních sil.

     První telefonát s Evou je, když na on-line průběžném pořadí zjistím, že Pinďa projel poslední kontrolou před cílem a blíží se k závěru svého „utrpení“. Eva jde Pinďu očekávat v cíli. Asi po hodině opět telefonuji Evě, jestli je Pinďa již v cíli. Odpověď je pozitivní a tak si vyžádám Pinďu k telefonu, který se dělí o první dojmy. Nejprve mu blahopřeji k dobrému výkonu, který za těchto podmínek vysoce oceňuji. Pinďa byl spokojen s předanou ranní informací, která přesně monitorovala vývoj počasí a podmínky na brodech, které byly pro Pinďu, vzhledem k jeho menší výšce, přece jenom o trochu hlubší než obvykle. Nechtě se koupal do půl pasu, aby se dostal na druhou stranu. Potom si stěžoval na všudypřítomné bahno a na konec, že je rád, že už to má za sebou, protože své nohy má jako ???????, přesný výraz, který vyslovil Pinďa, jsem si nezapamatoval. Ale myslím si, že to bylo něco jako, že je má napadrť a svaly ztvrdlé na beton. S Pinďou jsem se rozloučil a šel jsem sledovat další vývoj na trati a zejména počasí, které se od severovýchodu začalo zhoršovat, proto asi během jedné hodiny opět telefonuji Evě, že mohou v cílovém sektoru v nejbližší době očekávat výraznější déšť. Po tomto telefonátu s Evou, zjišťuji, že Milli projela poslední kontrolou a že ji do cíle zbývá necelá hodina. Na posledním mezičase se pohybuje na jedenáctém místě ve své kategorii, to je ženy do 40 let. Na této královské trati 100 km startovalo 23 prezentovaných „amazonek“. Opět telefonuji Evě, že mohou Milli očekávat v cíli, která již dojíždí za deště. Eva potvrzuje průjezd cílem, což se objevuje i v průběžné výsledkové listině. Okamžitě telefonuji Milli, která mi zvedá telefon (což u ní je velký zázrak) a tak ji blahopřeji k dosaženému výkonu, který, vzhledem k tomu, že se takového to závodu účastnila poprvé, byl velmi dobrý. Milli se mne ptala, jestli nevím na kterém místě, se umístila, protože poslední informaci kterou dostala, byla, že je na třináctém místě. Ujišťuji Milli v tom, že jestli předjela ještě nějakou svou soupeřku, tak že se dostala do první desítky ve své kategorii. Milli mi potvrzuje se smíchem, že nějaké soupeře předjela, které jako ženské vypadaly. Milli se loučí a jde se umýt, převléct do suchého a především teplého oblečení.

     Opět komunikuji s členem klubu, Evou, která je ve středu dění této sportovní akce. Informuji Evu o vývoji počasí na nejbližší hodiny a především se dohadujeme o tom, kde je Pexeso, kterého jsem na on-linové časomíře ještě nezaregistroval. Po chvilce dostávám od Evy SMS zprávu, že Pexeso je již také v cíli. V tom okamžiku se objevuje i na on-linové časomíře. Snažím se dovolat Pexesa, ale ten má buď to, telefon někde zahrabaný, že jej neslyší nebo má slabé vyzvánění, proto naposledy telefonu ji Evě s tím ať vyřídí všem ještě jednou gratulace a nastiňuji nejbližší vývoj počasí na večerní show pořádanou v areálu cíle.

     V neděli dopoledne se pokouším telefonovat Pexesovi. Daří se. Nejdříve Pexesovi blahopřeji ke sportovnímu výkonu a potom hovoříme o podmínkách, které vládly na letošní trati. Jenom potvrzuje slova druhého Pavla. Všudepřítomné bahno a voda, která byla v podobě louží, ale především její zvýšený průtok a stav v korytech říček, které museli účastníci závodu překonávat. Brody, to byla podle Pexesa jedna malá kapitola závodu. Síla vody v brodech byla letos vzhledem ke zvýšeným průtokům značná a někdy museli závodnici vynaložit dost umu, aby se dostali na druhý břeh. Pro některé to byla nepřekonatelná překážka, kdy se rozhodli závod ukončit a vrátit se. Potom se Pexeso zmiňuje o Milli, že ji v některých kopcích dojel a při té příležitosti vzpomíná domněnku, že Milli mohla mít i lepší umístění, kdyby měla jiné pláště. Na těch co jela, ji to muselo hodně klouzat, což také odnesla několika pády. Dále mezi řeči Pexeso skromně vzpomíná, že dělal i „Modrého anděla“. Myslím si, že toto gesto, dělá z Pexesa „velkého“ sportovce, který „sobecky“ nemyslí jenom na sebe a na co nejlepší umístění, ale je ochoten v nesnázích pomoc i svému soupeři. Jsem hrdý na to, že v klubu máme takové kamarády.

     Na konec tohoto mého povídání chci všem závodníkům z našeho klubu jménem všech gratulovat (doufám, že většina z klubu s touto gratulací souhlasí a ti, kteří ne, tak ať mlčí navždy) ke zvládnutí letošní záludné trati v královské kategorii na 100 km v závodě Author Král Šumavy.

                                                          Jarda – klubový meteorolog        

           P.S.

     O ostatní bezprostřední zážitky z trati, z místa startu a cíle a i o celkovou atmosféru z letošního ročníku Krále Šumavy se s námi jistě v dalších příspěvcích, doplněné fotografiemi, podělí Milli s Evou.

     Ještě vzkaz pro Andreje. Andreji, zde máš faktický příklad toho, že „děcka“ z klubu zvládnou i jiné disciplíny než je sportovní lezení. Oni možná nebudou lézt osmičky nebo devítky, ale projedou cyklistickou trať v náročných podmínkách. Myslím si, že ty by jsis na takové trati ani neškrtl. A to je celá moje filosofie, o které jsem tě chtěl na konci poslední klubové schůzce přesvědčit. Ty jsi se rozhodl pro sportovní lezení s tím, že chceš dosáhnout co nejlepších výsledků a podřizuješ tomu svoji přípravu, ale ostatní z klubu chtějí dělat i jiné sporty, proto je nech žít. Konečně pochop, že ne všichni chtějí lézt jako ti nejlepší, ale že lezou pro radost. Pro radost ze sportu, pro radost, že mohou zažít i něco jiného. 

    Celkové umístnění našich kamarádů z celkově 767 startujících na 100 km:

Místo                                                      Čas

 293       Pavel "Pinďa" Bábovka            8:26:20

 467       Milada "Milli" Šandová           10:26:49

 485       Pavel "Pexeso" Vršecký         10:52:35 

V této kategorii bylo kvalifikováno jen 515 jezdců.

    Umístění v jenotlivých kateroriích:

muži do 40 let       místo   191       Pinďa     (startovalo 487 závodníků)

ženy do 40 let       místo       9       Milli        (startovalo   23 závodníků)

muži do 50 let       místo   122       Pexeso    (startovalo 194 závodníků)

Zdroj map a výsledků umístění:   http://www.authorkralsumavy.cz/triatlon/