Poslední slanění H.K.Stáří Praha v termínu 7-9.10.2022
  Po dvou letech, které nám nepřály v pořádání naší tradiční klubové akci jsme opět zavítali k Peťasovi na chalupu do Albrechtic v Jizerských horách. Počasí objednáno ve stylu "babí léto", které už jsme tady pár let nezažili a představte si, že nespadla ani jediná kapka a celkově to umocnilo parádní prožitek naší oddílové akce.

  U Peťase v Albrechticích jsme už poosmmnácté v sestavě -  Dan s Dominikou a synem Tadeášem, Venca s Aničkou, Pexeso, Sylva, Regina, Lenka, Peťas, Tomáš se ženou a syny Tobiášem a Tadeášem. Po trpkých zkušenostech s parkováním nacháváme auta nahoře u popelnic, ale Tomáš, který přijíždí už za tmy, parkuje trochu dále. Jelikož v okolí máme oblezeny skoro všechny skalní útvary, tak letos se už dopředu naplánovala návštěva ferrat Vodní brána u Semil. V sobotu vyrážíme vlakem s třemi přestupy ve Smržovce, Tanvaldu a Železném Brodě s dobrou návazností spojů dvou železničních dopravců, ale s komlikacemi s platbou seniorského jízdného. Co naplat, s důchodci jsou jen a jen potíže!

  Už příchodem podél Jizery pozorujeme množství odstavených aut a opravdu pod skalami je plno, ale příjemné počasí vše nahrazuje a provází naše lezení po všech třech zajištěných trasách. Plnohodnotný zážitek pro všechny s následnou procházkou po Riegrově stezce po červené do Spálova, kde rychle občerstvujeme, aby jsme stihli vlak zpět na chalupu.

  Poklidný večer probíhá při konzumací nějakého to alkoholu a při promítání fotek z Peťasovi návštěvy Mexika, kdy ještě vymýšlíme nějakou aktivitu na neděli, která má být ještě prosluněnější než sobota.

  Nedělní ráno bývá uklidové s následným odjezdem domů, ale letos tomu tak nebylo, jen Regína s Lenkou dávají přednost sběru hub na Černostudničním hřebenu. Ostatní jedou díky slunečné obloze s dobrou viditelností na novější rozhlednu na nedaleký Světlý vrch.

 Věž má na výšku 21 m a vede na ní kovové točité schodiště zakončené vyhlídkovou plošinu s kruhovým výhledem po okolí a aby toho nabylo dost, tak se jede ještě k Železnému Brodu na Kozinec, což jsou pevné fylitové skály s křemencovými žilami, ale s dosti tvrdou klasifikací od Jindřicha Sochora. Tady nám náš předseda Dan předvádí, že oddíl s jeho morálem ještě něco vyleze. Impozantní štíhlá věž Bota je naším cílem a tak zde provádíme klasické poslední slanění se zápisem do vrcholovky.

  Naše poslední slanění letos skončilo a podle ohlasů bylo jedno z nejhezčích, nepršelo, proběhla návštěva ferat u Semil, nové rozhledny na Světlém vrchu, navštívena skalní oblast Kozinec a zajímavé lezení na věž Bota a následné slanění z ní. Cestou jsme se ještě stačili zastavit na Malé Skále v sympatickém Boučkově statku na jídlo.

             A na úplný závěr vás Stáří Praha zve na další tradiční akci - Vánoční setkání klubu! Včas vás bude váš předseda informovat, udělejte si čas a doražte.

                                                                                                                                             zapsal Venca