Letošní zima je opravdu z pohledu sněhových srážek a nízkých teplot nepovedená, na běžky, ledy a další zimní radovánky to není, a jak praví poopravená klasika - "Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným..." nás nalákalo na letošní první opravdové lezení.

  Nechtělo se nám jet někam daleko, den je přece jenom ještě krátký a tak našim cílem byly vápencové Branické skály, kde se objevilo pár nových cest a na rozlezení jde o příhodný terén. V záloze při rapidní změně počasí byla umělá stěna - vysočanský BigWall. Na krátký rukáv sice nebylo, v únoru na vápně jsme naposledy v tuzemsku lezli na Kotýzu s Andrejem v roce 2008, ale jinak paráda. Pod Branickými skalami jsme rozhodli, že její výstupy v Levé plotně jsou ve stínu a tak jsme přejeli za sluníčkem do Prokopského údolí na jižní plotny. 

 Lezli jsme na Pravé(Malé) plotně novější cestu Adéla ještě nevečeřela poblíž železniční tratě Pražského Semmeringu a poté různými variantami v okolí Velkého koutu a dokonce jsme zde nebyli samy. Navečer se už trochu ochladilo a byl čas na obhlídku nedavno sanované Levé(Velké) plotny a zajímavý rozhovor s místní starousedlicí, která květnatě popisovala zásah vrtulníkem a policejní manévry při vážném úrazu zde na místních skalách.

                                                                                                                                         zapsal Venca