Jdi na obsah Jdi na menu

                          Přechod hřebene Nízkých Tater (26.- 30.3.2014)

             Zima nám letos moc nepřála, a tak jsme se za jejími zbytky vypravili na Slovensko do Nízkých Tater a absolvovali Kamzíkem pečlivě naplánovaný výlet na jejich zřejmě nejzajímavější část z Čertovince do Donoval.
 Bylo nás šest – Míša s Honzou, Johanka, Eva, Pavel a Kamzík a ve čtvrtek ráno jsme měli po noci v autobuse před sebou 4 dny na cestě s docela slušnými popelnicemi na zádech.

imgp9550.jpg

            Od chvíle, kdy jsme vyrazili z Čertovince k našemu prvnímu, rozcvičovacímu, cíli – Štefánkově chatě - nám počasí přálo po celou dobu stoprocentně. Na Štefáničce nás mile přijali a výborně pohostili, potom jsme si - rovněž cvičně - vyšlápli na Ďumbier a po návratu pokračovali v načatém občerstvovacím  programu.
            Druhý den nás horský hřeben zavedl na Chopok (jak jinak, než přes Ďumbier – ale kdy se naň zas dostaneme dvakrát do roka? ….) potom na další kopce a skopce až do útulny Ďurková. Tam byli tuze fajn chalani, bouda byla fajn a nám bylo taky fajn. Jen pivo došlo, ale to už předtím, než jsme tam dorazili my.

imgp9598.jpg

            Třetí den jsme měli před sebou cestu do Donoval. Rráno bylo trochu umrzlo, ale na mačky byla zralá tak akorát pěšinka ke studánce a k domku se srdíčkem, jinak v pohodě. Sněhu cestou ubývalo, brusinek a trávy přibývalo. Tak jsme se trochu povalovali a konzumovali zásoby, aby popelnice byly lehčí. Jen když se hřeben začal vzpínat na Veľkou Chocholu a spol., užili jsme ještě něco sněhu. Ale pod Kozím Chrbátom byly louky jarní a navíc se modraly všudypřítomnými krokusy. V Donovalech jsme zrakové vjemy a oduševnělé pocity z dosavadní cesty (prostě nádhera, koukněte se na fotky) vyměnili za přízemní vjemy chuťové. Fotku nemáme, ale ty halušky byly prostě skvělé. Místní pivo taky a Plzeň uměli natočit jako doma.

imgp9649.jpg

            Čtvrtý den na cestě – využili jsme ještě kus nádherné neděle a vyšli na kopec Zvolen, naposledy se rozhlédnout – Velká Fatra láká a medvěda jsme neviděli – že by příště?   
Pak už nám nezbylo nic jiného, než  seběhnout dolů a odevzdat se dopravním prostředkům směr domů. Moc se nám nechtělo. Všichni jsme byli nadšení z úžasné atmosféry hor, krás a síly přírody a prostě ze všeho, co nás obklopovalo.
 
                                                                                                                                                     Pavel, Eva
 

Náhledy fotografií ze složky Přechod Nízkých Tater 2014