Potvrzením pravidla, že na oddílových schůzkách(Gutovka) by se mělo dohadovat nějaké to opravdové lezení se naplnilo a po delší odmlce lezecká frakce vyrazila na pískovcový lezení do pro nás málo navštěvovaných Prachovských skal, kde jsme naposledy lezli před 9lety s Andrejem. Jo, jak ten čas letí!

 Honza a Venca zde před několika desetiletími začínali s prvními odvážnými krůčky s lanem a proto bylo na co nostalgicky vzpomínat. Sestava Dan, Kamzík, Honza a Venca dorazila na pusté parkoviště u turistické chaty po 9hodině a po kontrole členských průkazů ČHS v pokladně vstupu do skal jsme Zelenou roklí stoupali k odbočce k Prachovské jehle. Byli jsme zde první a tak jsme měli možnost výběru a když jsme shlédli fotogenickou dvoukruhovou Východní cestu na Kočičí jehlu bylo nám jasno. Nutno dodat, že Dan se jako nejodvážnější z nás pustil do vyvádění této cesty a tuto výsadu už nepustil a mi ostatní jsme se rádi cvakali za něj do kombajnu.

Leze mu to dobře a přelezením Cesty pěti žihadel za VIIc v Kokořínském dole na Bažiňáka jen potvrdil svoji současnou pískovcovou výkonnost. Jen by to chtělo získat více zkušenosti se zakládáním postupového jištění smyčkami. U prvního kruhu cesty, kde je klíčové místo v nástupu převislého osoleného břicha, to chtělo vymyslet a první věž byla zdolána. Pak se přešlo hřebenem k Bertovkám, kde jsem já s lezením začínal a vylezli jsme nástupovým rozporem JV hranu na Severní Bertovku.

  Tímto přelezem zakládám v klubu frakci "40+" a stavám se jejím prvním členem. Moje horolezecké začátky spadají do první poloviny 70.let minulého století, kdy jsem jako student poprvé (25.6.1972) okusil pískovcové lezení v Prachovských skalách. Tehdá se provozovalo lezení v trochu jiných podmínkách než dnes, lezeckého matroše bylo poskromnu a sedět v lanovici u kruhu a jistit přes záda dvojitým jednopádovým lanem do železné karabiny a slaňovat klasicky na Dulfera byla naše běžná praxe a šlo to. Kdo bude dalším parťákem?

  Další naší věží byl Richeliu a jeho Jižní cesta a na závěr 3kruhová JV stěna na Šlikovu věž, kde jsme na závěr dávali stavění na vrchol. Nahodit lehkého Dana na vrcholové plato nebyl už žádný problém. Počasí nám přálo, všechny vytypované cesty jsme uspěšně přelezli a po obhlídce okolí Krkavčích skal z Hakenovy vyhlídky a Obelisku jsme zakončili lezecký den posezením před Turistickou chatou Prachov.

  Na závěr nutno dodat a pochválit, že místní lezci(správce skal) ve velkém přejištují staré kruhy novými nerezovými a na všech námi lezenými cestami jsme je potkávali. Dobrá práce!

                                                                                                                                                    zapsal Venca