Jdi na obsah Jdi na menu

    Letošní čtvrtý ročník zimní akce „Ve sněhových stopách po Jizerských horách“, a to jak na úzkých lyžařských prkýnkách pro různé styly, tak i na sněžnicích, se uskutečnila ve dnech 26.1. - 29.1.2012. Mezi prvními náš klubový „base camp“ na Libverdě začal zabydlovat Jarda se Sylvou, kteří se cestou zastavili v Bílém potoce u správce objektu pro klíče. Letošní přeprava k chatě byla bez brodění sněhem a vytvořenou závějí, protože byla prohrnuta cesta.

p1170963.jpg

Po příjezdu na chatu a vyložení proviantu, prvním krokem bylo zapnutí topení, aby se pokoje vytopily na příjemnou teplotu a začaly částečně vyhřívat některé další prostory budovy. Po tomto úkonu se Jarda převlékl do pracovního a začal hrát svůj kuchařský koncert v místní kuchyni, poněvadž večer očekával další členy klubu, kteří avizovali, že mají velký hlad a těší se na dobrou večeři. Ti tou dobou již ujížděli automobilem s dvojitým V po rychlostní silnici R 10 k Liberci a dále po točivých silničkách přes Mníšek a Oldřichovské sedlo směrem k našemu base campu v podhůří Jizerských hor. Osádka, ve složení Eva s Pinďou, Pexeso se svojí přítelkyní Míšou a Walloun s Kytkou, dorazila včas, protože se právě dodělávala večeře, na kterou byli po ubytováni pozváni. Podávala se ryba nebo přírodní kuřecí řízek s bramborem a zeleninou. Po večeři se rozvinula konverzace, kdy se i mimo jiné plánovaly lyžařské trasy a pochod na sněžnicích, které si dovezl Walloun s Kytkou. Po půlnoci se všichni vydali do vytopených pokojů, aby své tělesné schránky uložili k vydatnému spánku, k načerpání nových fyzických sil, které budou potřeba ke zdolání vytyčených lyžařských tras. Ráno po vydatné snídani se všichni rozjeli za svými sportovními aktivitami. Eva s Pinďou a Pexeso s Míšou jeli na Smědavu, kde zaparkovali svůj povoz a vydali se v lyžařských stopách po hřebenech hor.

p1180004.jpg

Naopak Walloun s Kytkou nasadili u chaty dovezené sněžnice a vydali se na okruh po Vlašském hřebeni a kolem Libverdy. Poslední, Sylva, se rozhodla, že pojede na běžkách po okolí, avšak prachový sníh ji připravil náročnou túru, protože po odpoledním návratu na chatu byla zmožena a po dočerpání kalorií si šla na chvíli odpočinout, než se vrátí ostatní kamarádi. Jarda, po odchodu všech přítomných členů klubu, odjedl do Frýdlantu, poněvadž potřeboval něco zařídit a doplnit potraviny pro svého podnájemníka na chalupě. Po návratu v odpoledních hodinách se pustil do tvorby večerního menu, protože očekával vysílené a hladové sportovní dravce. První byla Sylva, potom dorazili Walloun s Kytkou a nakonec přijela se Smědavy nejaktivnější část výpravy – Eva s Pinďou a Pexeso s Míšou. Páteční menu se podávalo ve společenské místnosti, kde Jarda roztopil kamna, které byly zde v loňském roce nainstalovány, protože přímotopy tak velkou místnost nebyly schopny při teplotách pod bodem mrazu dostatečně vytopit. Po hygienické očistě a vyplněných talířích se zasedlo kolem kamen a diskutovalo se ovšem možném, i na prožité zážitky přišla řeč. K tomu se popíjely lahodné nápoje vyrobené z vinných hroznů nebo ze sladovnického ječmene a chmele i na něco tvrdšího, ale velmi čistého došlo. Když byla témata pro dnešní večer již vyčerpaná, tak se společnost postupně rozešla do svých pokojů, protože ranní budíček by naplánován na sedmou hodinu. Po sobotní snídani všichni přítomni odjedli s Pinďou směrem na Smědavu. Pinďa s Evou a Pexeso s Míšou měli naplánovanou lyžařskou túru na Novou Louku, Olivetskou horu, Hřebínek a co síly dají, Sylva se vydala ze Smědavy směrem na Jizerku.

p1180021.jpg

A poslední dvojice, která letos chodila na sněžnicích, tj. Wallon s Kytkou, šli okruh údolím Sloupského potoka na Štolpich, Tetřeví chatu, Hřebínek, Novou louku a zpět, a to si dali teda do těla!!! Jarda zůstal na chatě, protože očekával další členy klubu, kteří se rozhodli, že letošní akci podpoří. Mezitím se ozvali dva příznivci klubu, Jiřina s Jindrou, kteří se k letošnímu putování „Ve sněhových stopách po Jizerských horách“ přidali, s tím, že pojedou přímo na Smědavu a dohodnou se se skupinou Pinďa a spol., což také učinili a na Nové Louce se skupiny setkaly. Nevětšího překvapení se Jarda dočkal od Peťase, který se znenadání objevil se svým autem u chaty. Peťas byl pro letošní ročník omluven z rodinných důvodů, proto nebyl ani očekáván. Avšak jeho rodinná záležitost se pro dnešní den zklidnila, tak se Peťas rozhodl, že se za námi pojede podívat a udělal dobře.

lybverda-bezky-2012-016w.jpg

Po krátkém rozhovoru  mezi Jardou a Peťasem, se rozdrnčel Jardův mobil a v něm se ozval Venca, zvaný Hillary, že nemůže vyjet, poněvadž mu to na začátku kopce u Obřího sudu prokluzuje, a tak se Peťas rozjel na pomoc. Po chvilce se obě auta vyhrabala na kopec k chatě. Po ubytování a malém občerstvení Hillary se svoji dlouholetou přítelkyní Aninou se vydali na pekelné pláně a do údolí Pekla, kde Venca šel hledat geocachku, kterou vloni při posledním slanění nenašel, poněvadž si zapomněl aktualizovat souřadnice. Peťas navlékl běžky a vydal se směrem na Smrk. Po návratu měl úsměv na rtech, protože dnešní den si vychutnal, zejména sjezd v pěkném prašanu se Smrku dolů, kdy se mu podařilo vyplašit dívající se ženčinu do kraje. Peťas byl první navrátilec z túry a počkal až dorazí všichni ostatní, aby se s nimi pozdravil, prohodil několik slov a opět vyrazil k domovu do Čelákovic.
     Večer při sobotním stolu nás již byla pěkná skupinka.

p1180037.jpg

Letošního čtvrtého ročníku „Ve sněhových stopách po Jizerských horách“ se účastnili tito členové klubu: Eva s Pinďou, Pexeso s přítelkyní Míšou, Walloun s Kytkou, Venca s přítelkyní Aninou, Jarda, na skok Peťas a příznivci klubu Jiřina s Jindrou. Sobotní večer se protáhl do pozdních hodin, protože nedělní probouzení bylo plánováno až na osmou hodinu. Po společné snídani, kde nechyběl domácí štrúdl s jablky a další jiné pochutiny, se všichni až na běžkující Sylvu vydali pěšky či na sněžnicích směrem k prameni nad Novým Městem pod Smrkem, zvaný „U Kyselky“. Skupina měla sebou mobilní navigaci, papírovou mapu a stejně k prameni nedošla. Pravděpodobně jim chyběl kompas, ale to v dnešní přetechnizované době asi členové skupiny ani neví co to je. Neztratili se, vrátili se včas, někteří ani neušli celou trasu a přišli se slunit k chatě. Po nedělním obědě se účastníci postupně zabalili a připravili k odjezdu. Jen Jarda ještě zůstal. Musel pouklidit a umýt zbytky použitého nádobí od oběda, napsat seznam ubytovaných a připravit podklady pro správce chaty Ottu. Když měl vše hotové, vypnul nepotřebné jističe, zamkl chatu a odjel ještě domů pro věci a rozjel se vrátit klíče od chaty a vyrovnat se se správcem.
     Závěrem lze konstatovat, že letošní ročník zimního pobytu na Libverdě byl hezký. Počasí bylo většinou slunné a ne tak mrazivé jako začalo být v prvních únorových dnech. Doufejme, že se na pátém ročníku „Ve sněhových stopách po Jizerských horách“ v roce 2013 sejdeme opět v hojném počtu.     
 
                                                                                                                           Zaznamenal Jarda s Evou.
 

Náhledy fotografií ze složky Jizerky Libverda 2012

Komentáře

Přehled komentářů

Pavel - Pohoda

Předsedo nebuď smutný ,po našem telefonátu Jani říkala že stropí Segedýn(můj milovaný),tak sem se hned nabídl ,že knedlíky já udělám a hle nebyli jako pavučinky lehké a hedvábné .Do poslední chvilky vypadaly jako IX.b O.S. ,ale při vyndavání se vypustily jako u auta pneu ,i o čas jde přesně ,jářku ,jářku .Snědli se a příště je zase co dobívat.Zdravím z Náchoda ahoj

pavel - knedlík

Ahoj,knedlík je knedlík to je jako když vylezeš první devítku ,taky to neni moc lehký...
Zdravíme z Náchoda

Pexeso - Knedle

Nedělní knedlíky byly tvrdé, vydržely v nás dlouho ( i s rizikem toho, že kuchař nebude nadšený)

Kuchař - Re: Knedle

Plně souhlasím s kritikem. Příště se budu snažit sehnat lepší mouku a nebo koupím hotové. Ne vždy se vše podaří k obrazu chuťových buněk. Kuchař začal chodit "kanálama", protože se za tento neúspěch úpřímně stydí. Příště, když nesežene kvalitní mouku, zvolí jinou přílohu. Tímto se kuchař všem omlouvá, protože kritik měl pravdu.

Kuchař - Re: Re: Knedle

Neúspěch s touto přílohou jsem konzultoval se svým šéfkuchařem z Náchoda a ten tvrdí. Jednou, dvakrát to nevýjde, aby se příště učeň snažil a vše udělal správně. Alespoň vidíš, proč jsem se dlouho vyhýbal vaření knedlíku. Budu se je muset za domácí úkol naučit, abych se alespoň torchu přiblížil kvalitě vyhlášené kuchařce na knedlíky před patnácti lety. Po tomto výtvoru, který jsem naservíroval hostům, musí na tom pomyslném nebíčku obracet oči v sloup. Snad příště to bude lepší.

Analytik - Vzkaz pro bludičku

He, he, he, to jsou jenom výmluvy. Jak mi jizerskohorští skřítkové donesli, prý jste se nemohli dohodnout jak dál, protože skončila pěkně propluhovaná cesta a vám se ji nechtělo opustit. No jo, to jsou ti pohodlní pražáci. Upravené lyžařské tratě, upravené chodníky a běda když je trochu více sněhu, tak je ohromující kalamita.

Bludička - V Jizerkách se neztratíme, náčelníku

Pro doplnění pěkného příspěvku, který podrobně popisuje naši klubovou akci jen uvádím na pravou míru skutečnost, že k prameni “U Kyselky“ jsme nedošli z důvodu horších terénních podmínek na trase a kompas jsme samozřejmě měli, protože i ta nejjednodušší navigace ho má v sobě zakomponovaný.