Lezení v údolí říčky Vrchlice u Kutné Hory

 Tento můj lezecký příspěvek začínám nezvykle trochu osobně, takže předem sorry. Letošní lezecká outdoor sezona pro mne začala dopoledne 1.ledna na prvním slanění Pikovické jehly, kdy se nám konečně podařil dát "Hore zdar" na našem oddílovém šutru. Po týdnu následovalo okázalejší a oficiálnější První slanění na Holasu, kterého se už tradičně ve větším klubovém zastoupení účastníme a poté vznikla na moje poměry velká časová prodleva v mém lezení, která byla také způsobena nepříjemnými zdravotními problémy. Zřejmě se projevil můj první horolezecký úraz, těžký výron v kotníku z roku 1973, obnovený roku 1992 pádem na Dračí věži, následovala v roce 2000 tromboza PDK a následná těžká oboustraná plicní embolie a letos opět DG: flebitida a tromboflebitida.

Ředili my krev Heparinem na Bulovce, mám na pravé noze slušivou stahovací punčošku a rok pojedu na Warfarinu, ale jinak a to je pro mne nejdůležitější, nemám zakázánu žádnou sportovní aktivitu. Letošní halovou sezónu jsem dobrovolně vynechal a tak návštěva plotny Hlavní stěny bylo moje první opravdové letošní lezení.

           S Pexesem jsme vyrazili ráno z Prahy a za hodinku a něco už parkovali nahoře na parkovišti nad Velkým rybníkem před zákazem vjezdu, který dodatkovou cedulí povoluje vjezd pro místní chataře. Bylo skoro plné! A že by všichni lezci nechávali auta nahoře? Ne, dole už lezla mladá dvojice a měli svoje auto zaparkované pod Panákem na zákazu zastavení. Lezeme spokojeně v plotně Hlavní stěny na dobře odjištěných cestách, ale náhle se objeví v zatáčce policejní auto, které projelo kolem našeho matroše vzhůru k přehradě a po chvíli zase zpátky, a to už zde lezlo více skupin.

Odpoledne přijely ještě dvě policejní auta tam a zpět a opět žádný konflikt, takže dnes to byly jen přípravné manévry. V předpovědi počasí byly hlášeny přívalové deště a vypadalo to, při pohledu na oblohu, že něco přijde, kdy dole u nástupů velké vedro a nahoře u slaňáků příjemný větříček. Lezli jsme relativně těžší věci, v prostřední části plotny přímo přes převis, Božskou, Pexeso vedlejší cestu(napravo přes expanzní nýt) a nakonec něco na věžičku Panák, vlevo(trhlinou ne zadarmo) od údolní hrany přes 3borháky a Pexeso traverzem, přes ptačí hnízdo z mladejma sýkorkama, vpravo na předskalí na pravou údolní hranu a za ní nahoru na věž.

    V starém zeleném průvodci(Nepískovcové skalní oblasti v Čechách - 1.díl) to je podivně popsáno a obtížnost moc nesedí, nebo to vzhledem k mé současné lezecké výkonnosti nedovedu objektivně odhadnout.

Motto na závěr: "Nejen lezením živ je homo sapiens climber".  Neoddiskutovatelnou skutečností je, že s poklesem jedné aktivity zákonitě vzrůstá činnost v jiných disciplínách volného času a proto letos mám více odlovených keší na zajímavých místech v Čechách, více najetých kilometrů na kole, více nachozených kilometrů... než bývalo u mne zvykem v minulosti.

                                                                                                           prozradil na sebe Venca