Poslední slanění H.K.Stáří Praha
  Letošní akce klubu se účastnilo jen poloviční množství osazenstva Posledního slanění 2008, ale i tak šlo o letošní nejnavštěvovanější a najvýznamější akci klubu. Důvodem bylo zpoždění termínu o měsíc, kdy ne všichni to časové přenesení zvládli.

Oproti loňské akci se počasí moc nezměnilo, napadlo něco sněhu, ale na to jsme byli ze strany předsedy upozorňovány předem. Psychologicky vzato je vždy lepší, když výsledná realita překoná v tom pozitivním smyslu pesimistické meteorologické předpovědi a tak to i dopadlo. Zaslechl jsem i takovou hlášku, že v listopadu už nikdy, ale toto bylo  vyřčeno v kritických situacích, kterých bylo o víkendu jen pár a možná většině se zasněžená a projasněná krajina Jizerských hor líbila. V pátek navečer přijely čtyři auta s členy Kamzíkem, Danem, Vencou, Sylvou a Pexesem z Prahy; Štikou, Janou a Šimonem z Náchoda; Peťasem, Reginou, Zdenou a Simčou z Čelakovic; Bohouše přivezla Katka z Liberce a všechny zde už čekal hostitel Jarda. Je příjemné přijet do vytopeného komfortu, plného jídla a příjemných lidí, které třeba člověk vídává jen jednou do roka.

Celý víkend v Jizerkách se nesl v atmosféře kulinářských hodů a poklidného posledního zimního slanění, kdy za náš jídelní lístek by se nemusel stydět *****hotel dole v lázních. V sobotu dopoledne se vyrazilo k chatě Hubertka, kde se nedaleko od ní nachází skála zvaná Kočičí kameny (585m) na které vedou od roku 1923 vytesané schody se zábradlím. Slanění probíhalo zasněženou údolní plotnou s 2kruhovou hvězdičkovou cestou Skialpinistická.

Na tento horolezecky hodnotný skalní útvar je nesmyslně vyprojektována a prosazována první "Via Ferráta" v Jizerkách a lze jen doufat, že se v regionu najde dost silných odpůrců tohoto záměru obehnat skálu kramlemi a železným drátem! Další naše putování vedlo po zelené značce k Bártlově Boudě, kde se občerstvovalo a přes Bílý Potok, Hejnice, kolem dvou hřbitovů dorazilo k vyhlášené restauraci U Zeleného stromu, kde probíhala soukromá akce, dále k restauraci Labská, kde je pro změnu mrtvo a tak končíme v podniku Valdštejn. Na vyhlídku dorážíme už za tmy a zase se intenzivě věnujeme zaplňováním svým žalůdkům. Večer dochází v nevytápěné společenské místnostii na filmovou produkci v podobě lezeckých dokumentů z Matterhornu (1994), zimní Berniny a Dachsteinu a lezení v Ádru v minulém století.

V neděli ještě vyrážíme do Ferdinandova a vystoupáme na Malý Štolpich (někdo i výše a dále) a při zpáteční cestě navštívíme nově zrestaurovaný barokní chrám - bazilika Navštívení Panny Marie v  Hejnicích. Po obědě už uklízíme, balíme a loučíme se a odjíždíme zpět do všední reality našich životů s tím, že poslední slanění klubu určitě bude a proč ne opět zde na Libverdě.

                                                                                     společné zážitky z akce zachytil Venca